Přílet a první dojmy
Dorazili jsme na Madeiru a okamžitě nás přivítala typická mlha a jemný déšť. Ačkoliv jsem čekal sluníčko, mrholení nás nepřekvapilo, ba naopak dodalo Madeiře tajemnou atmosféru. První večer jsme strávili v restauraci Calamar, kde jsem poprvé ochutnal místní specialitu espada com banana. Byla to pohádka na jazyku a hned jsem věděl, že Madeirská kuchyně mi přirostla k srdci.

Levády a vodopády
První turistický výlet nás zavedl k levádě Do Alecrim. Déšť a mlha nás provázely celou cestu, což bylo neuvěřitelně dobrodružné. Svižně tekoucí voda v levádách a úžasně čisté prostředí nás naprosto okouzlily. Nejvíce si však pamatuji na Lagoa Do Vento, kde jsem se doslova brodil bahnem a smál se své bahnem pokryté botě, která mi připomínala, že jsem na dovolené plné nečekaných překvapení.

Kravky v mlze
Cesta do lesa Fanal byla jedinečná. Potkali jsme tam nejen staré vavříny, ale také krávy, které se procházely mlhou a vypadaly, jako by vystoupily z nějaké pohádky. Jeden zvláštní moment nastal, když jsme se s jednou krávou střetli tváří v tvář a museli jsme se od ní rychle vzdálit, protože nám hrozila nabodnutím.

Výhledy na Pico Ruivo
Trek na nejvyšší horu Madeiry, Pico Ruivo, nám přinesl smíšené pocity. Poprvé jsme dorazili na vrchol a viděli jsme jen mlhu. Ale podruhé se nám poštěstilo a viděli jsme nádherné výhledy. Cesta byla plná malebných zákoutí a tunelů, kde jsem se mohl přestat bát závratí a užít si krásy přírody.

Pico Arieiro a kouzlo východu slunce
Nezapomenutelným zážitkem byl východ slunce na Pico Arieiro. Stát na vrcholu hory a sledovat, jak se zlaté paprsky prodírají přes mraky, byl jeden z nejúžasnějších momentů mého života. Cítil jsem se tam, jako kdybych stál na vrcholu světa.

Blátivý boj na Ponta de São Lourenço
Výlet na vyhlídku Ponta de São Lourenço byl blátivý, doslova. Každý krok znamenal boj s lepivým bahnem, které se mi málem přilepilo k botám natrvalo. Ale jakmile jsme se dostali na pevnější povrch a slunce začalo sušit cestu, výhledy na ostrůvky Cevada a Faro byly ohromující.

Kulinářské dobrodružství
Jídlo na Madeiře bylo samostatným zážitkem. Místní ryba espada s banánem byla naprostá delikatesa. Espetada, obří masový špíz, a skvělé madeirské víno byly dalšími highlights. A nesmím zapomenout na ponchu, místní alkoholický nápoj, který nás zahřál během chladnějších dnů.

Závěr a loučení
Poslední den jsme strávili návštěvou funchalského letiště, kde jsme sledovali přistávání letadel. Bylo těžké se loučit s Madeirou, ale vzpomínky na úžasné výhledy, dobrodružné túry a skvělé jídlo mi zůstanou navždy. Už teď se těším, až se na tento kouzelný ostrov zase vrátím!